Analýza Nejvyššího státního zastupitelství ukazuje trend kriminalizace volených zástupců ve velmi nelichotivém světle. Převážná většina podaných trestních oznámení nevede ani k zahájení trestního řízení.
V České republice působí okolo 60 000 volených zástupců z řad starostů, hejtmanů, členů rad i řadových zastupitelů, kteří se podílejí na chodu místních samospráv, krajů, měst i obcí. Nejvyšší státní zastupitelství aktuálně vydalo statistický souhrn, v němž představuje údaje o kriminalitě volených zástupců samospráv z let 2013 – 2017.
„Tlak na kriminalizaci volených zástupců je značný,“ uvádí předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák a dodává. „U takto atakovaných osob vede k výraznému snížení kvality života, zhoršení rodinných vztahů či společenské dehonestaci. Za vše mluví čísla shromážděná Nejvyšším státním zastupitelstvím. Devět z deseti podaných trestních oznámení končí ve stadiu šetření. Zbylá desetina dovedená do stadia trestního řízení vede k různým formám odsuzujícího rozsudku ani ne z poloviny případů.“
Jak ale zdůrazňuje předseda Polčák, nejvíce alarmující jsou případy těch volených zástupců, kteří absolvovali trestní řízení se zprošťujícími rozsudky. „Jedná se o nadpoloviční většinu ze zahájených trestních řízení, přičemž v nich nesmíme vidět pouze statistické jednotky, ale konkrétní zničené lidské životy. Tento stav nesvědčí pro odpovědnou práci státního zastupitelství, které má zákonnou povinnost posuzovat nejen důvody svědčící pro zahájení trestního stíhání, ale také ty, které svědčí ve prospěch obviněného.“
Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák se v této obrátí na ministra spravedlnosti s žádostí o vyšší míru ochrany volených zástupců. Předložené statistické údaje sdružení považuje za signál, který může do jisté míry dále snížit vůli zástupců veřejnosti kandidovat v nadcházejících komunálních volbách. „Z podávání trestních oznámení na volené zástupce samosprávy se stal jakýsi sport. Bylo by na místě zvážit také určitou míru odpovědnosti oznamovatele – tedy aby trestní oznámení nebyla podávána jen s cílem zkomplikovat danému člověku život nebo ho politicky poškodit,“ říká na závěr S. Polčák s tím, že o schůzku chce v této věci požádat i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
