V kronice CHABRY-ČIMICE JEJICH MINULOST A DALŠÍ VÝVOJ, kterou napsal a v roce 1945 dopsal KAREL DVOŘÁK, se velmi zajímavě zmiňuje o počátcích pošty i na území Zdib.
V nejstarších dobách bývaly dopravy lidí i zboží jen soukromé, na vlastní náklad podnikané, a ovšem velice drahé. V pozdéjších dobách připuštěna za poplatek i soukromá doprava, a poštovnictví bylo již zorganisováno. Byly zřízeny v celém Rakousku, a ovšem i jinde, poštovní stanice, kde bylo stále větší množství koní k jízdě připraveno. Cestující kurýr, přibyv často se zpocenými a unavenými koňmi do stanice, poručil si čerstvé spřežení a zas dále odjížděl za svým posláním. Už za Karla IV. udržováno bylo pravidelné spojení s hlavními městy evropskými, přerušené jen husitskou válkou. Pak zase oživlo, hlavně za Ferdinanda I., který už v roce 1527 zavedl úřad poštmistrů. Jak vpředu uvedeno, byly později připuštěny i soukromé zásilky, ale pošta byla v držení soukromých osob. Po roce 1769 byla v držení dvou šlechtických rodin, Tescaské a Paarovské. Když pak stát viděl, jak výnosná je pošta, vyplatil tyto rodiny a převzal ji ve vlastní správu. Vlastní světová, všestranná poštovní doprava nastala však teprve roku 1878, smlouvou o světovém spolku poštovním se všemi kulturními národy. Pokud bylo možno v Chabrech u nejstarších pamětníků zjistiti, byla vždy pošta ve Zdibech, byť i později sídlo její bylo v sousední Veltěži. Není bez zajímavosti, že nedaleko Zdib, u státní silnice směrem severním ke Kralupům, je hostinec »Na nové poště« zvaný, a asi čtvrt hodiny dále větší usedlost, zvaná »Stará pošta«. Obě pošty pocházejí patrně z dob pojízdní pošty, kdy ještě dráhy nejezdily. Ovšem, že pošty nejezdily denně — snad týdně — a pak se celé okolí poštovními zásilkami podělovalo. Zdibská pošta byla připojena k poště líbeznické a ta zase vysílala svého posla na nádraží do Měšic. Poštovní posel ze Zdib docházel denně na poštu líbeznickou. Z Chaber byl vysílán do Zdib posel, který poštu zdibskou převzal a po obci psaní a zásilky roznášel. Dlouho se platily zvláštní poplatky za doručení dopisů. Teprve v roce 1840 bylo prvně v Anglii použito poštovních známek a v krátkém čase na to bylo jejich používání zavedeno také v Rakousku. Pokud Čimic se týče, byly dříve přiděleny k poštovnímu úřadu v Tróji a po čase, když byl v Bohnicích zřízen poštovní úřad, přiděleny Čimice k Bohnicům. Ale i Chabry dostaly novou poštu, Ďáblice. Stalo se to na naléhání Ďáblic. Chtěly mít vlastní poštu, a Chabry to měly usnadnit. Stalo se tak v roce 1936, ale už po 2 letech byly připojeny ke Kobylisům. Teprve tím nastalo přímé spojení s Prahou. Nelze uvěřit, proč pošta do Chaber, hodinu od Prahy vzdálená, musila dělat po mnohá desetiletí cestu přes celou řadu železničních stanic až do Měšic, odtud na poštu líbeznickou a z ní pět čtvrtí hodiny teprve přes Zdiby do Chaber. Do Ďáblic šlo psaní velkou oklikou na Čakovice, pak na poštu ďáblickou a konečně do Chaber. V dohledné době bude zajisté i zde pošta. Ve světové válce — nevíme proč — přeložena chaberská pošta do Libně. Zřízení vlastní pošty očekává se co nejdříve.
Jen k té poště. Článek je moc pěkný.