Na Vaše doporučení, Vám dnes představíme další ostudné místo a tím je zámek v Přemyšlení. Za tento nelichotivý stav může doba a hlavně komunistické zřízení. Dnes z různých důvodů majitel rekonstruovat zámek zatím nebude, ale alespoň není ve stavu zříceniny, nehyzdí okolí a je udržován. O zámku Vám přinášíme krátkou informaci z historie a fotografie. Budova má krásné číslo popisné 1 a číslo parcelní 1/1.
Ačkoli archeologicky je již od 10. století doloženo souvislé osídlení této vsi Přemyšlení, první písemná zpráva pochází až z r. 1351. Od předhusitské doby až do r. 1850 byla ves Přemyšlení rozdělena mezi více majitelů.
Z r. 1416 se dochovala ve staroměstské knize památné první zpráva o zdejší tvrzi. Její majitel, staroměstský měšťan Ludvík řečený Lojsa apatékář, vlastnil mimo ni jeden ze dvou zdejších poplužních dvorů a většinu vsi. Jako odpůrce husitství opustil r. 1420 Prahu, když se však po dvou letech vrátil, dostal patrně majetek zpět, neboť po Lojsově smrti kolem r. 1427 zdědili přemyšlenský statek s veškerým ostatním jměním jeho synové.
V 80. letech 15. století se tvrz s poplužním dvorem a selskými usedlostmi dostala do držení Myšků ze Žlunic. R. 1515 začal rozsáhlý majetkoprávní spor, který skončil r. 1558 vítězstvím Kašpara Zelendera a dědiců Oldřicha z Prostiboře, kteří uhájili svá práva ke tvrzi, dvoru a příslušné části vsi Přemyšlení. Později se majitelem Oldřichovy poloviny stal Albrecht Bryknar z Brukštejna. Daniel Beneda z Nečtin, který kolem r. 1574 získal Zelenderův podíl, dosáhl reálného rozdělení dosud společného majetku. Připadla mu přitom celá tvrz s příkopem a dvorem. Jeho syn Daniel prodal r. 1612 přemyšlenské dědictví Alžbětě Benedové z Přestavlk. Po šesti letech koupila tvrz s příslušenstvím Kateřina Radecká z Radče, rozená Beřkovská ze Šebířova, a postoupila ji svému manželovi Kryštofovi Radeckému z Radče a na Radostově. V rámci pobělohorských konfiskací byla r. 1623 Kryštofovi konfiskována třetina jmění, Kateřině se však podařilo Přemyšlení udržet R. 1628 však musela zdejší statek prodat. Hrabě Alexandr z Nargolu tak získal majetek, k němuž podle dobového popisu patřila „…tvrz ve čtyři úhly stavěná, dokonce spálená, jen něco zdí stálo a ostatek rozbořený”. R. 1644 uznala královská komora přehmat, kterého se dopustila konfiskací větší části jmění Kryštofa Radeckého než stanovené jedné třetiny, a přisoudila jeho synovi Janu Jiřímu náhradu 5000 kop grošů. R. 1655 se Jan Jiři se svými sourozenci Kateřinou a Ferdinandem Přemyslem opět ujal otcovského statku Přemyšlení. Není známo, zda tvrz obnovil již Alexandr z Nargolu, či až Ferdinand Přemysl Radecký, který se v ní usadil a od r. 1669 vařil a šenkoval v tvrzi pivo. Přemyšlenský statek zdědila Ferdinandova dcera Kateřina Markéta, provdaná za Jáchyma Hynka Malovce z Malovic. V její závěti z r. 1683 je zaznamenán popis tvrze. V přizemku zděném z kamene byly světnice, špižírna, kuchyně a pivovar. Patro bylo stavěné ze dřeva se čtyřmi pokoji, čtyřmi komorami a pavlačemi. Josef, který jediný z dětí Jáchyma Malovce a Kateřiny, rozené Radecké, zůstal naživu, prodal r. 1709 zděděný majetek v Přemyšlenín Pavlovi Lechnerovi z Lechfeldu. Po Alžbětě Caretto-Millesimové, která přemyšlenský statek držela r. 1727, jej v době konečné úpravy tereziánského katastru trvale ke klecanskému statku připojil Filip Josef Gallas. Zdejší tvrz ztratila význam panského sídla i správního střediska. Přestala být udržována a na sklonku 18. století ji Jaroslav Schaller popisuje již jako pouhou gotickou zříceninu s jedinou zachovanou klenutou místností.
Nad Zdibským potokem při silnici ze Zdib do Klecan byl v první polovině 19. století při pozůstatcích tvrze vybudován nynější zámek. Je to jednopatrová obdélníková budova, průčelím orientovaná k jihu, jejíž střed s valené zaklenutým vjezdem zvýrazňuje rizalit, vrcholící prostým tympanonem. Tři velká obdélníková okna v prvním patře rizalitu nad vjezdem navzájem oddělují a zároveň plasticky rámují lizény, spojené pod tympanonem výraznou římsou. Vpravo i vlevo od rizalitu v každém podlaží nezdobené hladké průčelní zdi jsou tři menší obdélníková okna. Z obou koncových nároží zámecké budovy vybíhají k severu do parku náznaky postranních křídel. Celek působí spiše dojmem předměstského empírového domu než zámku.
Budova byla začleněna do objektu n. p. Tesla – Přemyšlení a sloužila výzkumnému ústavu jaderné techniky VÚJTP. Po likvidaci tohoto podniku sem byl přemístěn Okresní archiv okresu Praha-východ. Dnes je ve vlastnictví společnosti s ručením omezeným.
