TGM - Zdiby Online

Bouřlivé ovace i protesty komunistů. Masaryk vyhrál čtyřikrát, naposled mu už napovídali slova slibu – Aktuálně.cz

Uplynulo 80 let ode dne, kdy zemřel první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Profesor filozofie a talentovaný státník byl ikonou úsilí o československou nezávislost, vydobyl si přízvisko “prezident osvoboditel” a díky speciální ústavní výjimce se mohl celkem čtyřikrát ujmout úřadu hlavy státu. On-line deník Aktuálně.cz zmapoval okolnosti jednotlivých prezidentských voleb. První volba ani pravou volbou nebyla – Masaryka uvedl na Pražský hrad všeobecný souhlas Revolučního národního shromáždění. Následovala první opravdová prezidentská volba roku 1920, poté vítězství v roce 1927. Naposledy se Masaryk stal prezidentem v roce 1934, kdy ovšem již byl vážně nemocen.

NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ A VOLBA HLAVY STÁTU

O volbě prezidenta rozhodovalo během první republiky 450 zákonodárců (300 poslanců a 150 senátorů). Výjimkou byla ale prezidentská volba v roce 1920 – Národní shromáždění se tehdy skládalo jen z 281 poslanců a 142 senátorů. Volby v roce 1920 totiž neprobíhaly na celém území ČSR, zbylých 27 zákonodárců doplnilo obě komory v následujících letech.

ČTYŘIKRÁT ZVOLENÝ PREZIDENTEM. POPRVÉ PŘI VZNIKU REPUBLIKY, NAPOSLEDY V ROCE 1934 JAKO NEMOCNÝ MUŽ

1918
1920
1927
1934

Průběh prezidentské volby 14. listopadu 1918

Zhroutila se staletí trvající rakouská monarchie, Německo kapitulovalo a nejstrašnější válka dějin skončila. Československo existovalo jen pár dní, okamžitě se od něj pokusilo odtrhnout převážně českými Němci osídlené pohraničí. V takové atmosféře se 14. listopadu 1918 v pražském Rudolfinu poprvé sešel prozatímní československý zákonodárný sbor.

Úkolem Revolučního národního shromáždění, složeného z poslanců zvolených do rakouské říšské rady, bylo postavit do čela nové země oficiální politickou reprezentaci.

Schůzi předsedal Karel Kramář, reprezentant mladočeského politického křídla a pozdější první premiér země. A ve své řeči nešetřil vlasteneckým a národoveckým zanícením.

“Nám všem dmou se prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ. Od první chvíle, kdy rozpoutala se lítice válečná, věřil a doufal, že nyní konečně dojíti musí své svobody a samostatnosti,” deklamoval v úvodu proslovu. Ve stejném duchu pokračoval a poslance postupně dostával do varu.

Když na poslance přenesl svůj nakažlivý zápal, přikročil k činu. “Nyní musíme vykonati něco, co opravdu již dozrálo,” prohlásil. A vybídl kolegy: “Prosím vás, abyste prvním prezidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka.”

Takto stručně zazněl jediný návrh, kdo má stát v čele země. Rudolfinem se rozlehl bouřlivý potlesk a volání “Sláva!”.

A stručně Kramář volbu hned poté uzavřel: “Prohlašuji tedy profesora dr. Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným prezidentem Československé republiky.” Stát dostal prezidenta, který v jeho čele zůstal sedmnáct let a který se stal jeho ikonou.

Masarykovi protikandidáti v prezidentské volbě 1918

V roce 1918 v principu nešlo o volbu. Tomáš G. Masaryk se stal prezidentem republiky tzv. aklamací, tedy očividným všeobecným souhlasem. Navrhl ho budoucí premiér Karel Kramář, žádné jiné jméno navrženo nebylo.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÝ PREZIDENT NA DOBOVÝCH FOTOGRAFIÍCH

Tomáš Garrigue Masaryk – portrét z roku 1883.

TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK V KLÍČOVÝCH DATECH

7. března 1850Masaryk se narodil v Čejkovicích u Hodonína jako “Tomáš Jan”. Pocházel z chudé rodiny.
	1872Maturoval ve Vídni, o čtyři roky později zde dokončil vysokoškolská studia filozofie.
15. března 1878V New Yorku se oženil s Američankou Charlottou Garriguovou, s níž se seznámil dříve na studijním pobytu v Lipsku. S Charlottou měli celkem pět dětí.
	Březen 1879Získal docenturu z filozofie na Vídeňské univerzitě. Habilitoval se prací Sebevražda jako masový sociální jev současnosti.
1882S rodinou se Masaryk přestěhoval do Prahy a začal zde přednášet na univerzitě.
	1886Jako vůdčí osobnost skupiny vylučující pravost Královédvorského a Zelenohorského rukopisu se Masaryk postavil proti nekritickému českému nacionalismu.
1891Masaryk se za mladočechy stal poslancem říšské rady a českého zemského sněmu.
	1899Vystupoval v případu Leopolda Hilsnera, odsouzeného za vraždu švadleny Anežky Hrůzové, na jeho obranu a požadoval revizi procesu.
1900Masaryk spoluzaložil Českou stranu pokrokovou, později známou jako Realistická strana.
	1914Na podzim se vydal na zahraniční cesty do západní Evropy, přátelé jej varovali, že na něj byl v Rakousku-Uhersku vydán zatykač a ať se nevrací.
1915S Edvardem Benešem přesídlili do Francie, kde se k nim připojil Milan Rastislav Štefánik. Masaryk ještě téhož roku odjel do Londýna.
	1917Masaryk přesídlil do Ruska, kde podnítil sestavování dalších československých legií. Do konce roku vybudoval více než padesátitisícovou armádu.
19. června 1918Masaryk v Bílém domě jednal s prezidentem Wilsonem o budoucnosti Rakouska-Uherska či osudu československých legií v Rusku.
	14. listopadu 1918Masaryk byl zvolen prvním prezidentem samostatného Československa.
27. května 1920Podruhé zvolený prezidentem.
	13. května 1923Zemřela Masarykova manželka Charlotta.
květen 1927Třetí volba Masaryka za prezidenta republiky.
	24. května 1934I přes špatný zdravotní stav počtvrté zvolen prezidentem republiky.
14. září 1937Masaryk zemřel po zánětu plic v prezidentském sídle v Lánech.