Vzpomínáme na neslavné výročí 51 let od okupace vojsky Varšavské smlouvy SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska. Je důležité si to připomínat a věřit, že se okupace nemůže opakovat.
- Úterý 20.8.1968, 23.00: Vojenské jednotky pěti zemí Varšavské smlouvy, překročily státní hranice ČSSR. Spící Čechoslováky budil rachot 6300 tanků, 250 tisíc vojáků, 800 letadel a tisícovky vojáků s těžkou technikou.
- Středa 21.8.1968, 01.30: Předsednictvo Ústředního výboru KSČ odhlasovalo většinou hlasů proti čtyřem (Biľak, Švestka, Kolder, Rigo) text Provolání Všemu lidu ČSSR, v němž vojenskou akci odsoudilo. Obyvatele však vyzývalo, aby nekladli postupujícím vojskům odpor, rozkaz k obraně země nedostala ani armáda.
- 01.50: Provolání znělo prvně z rozhlasu, po pár větách bylo ale přerušeno, rudí kolaboranti v čele s Karlem Hoffmannem (ředitel Ústřední správy spojů) nechali vypnout vysílače.
- 02.00: Vojenské kolony postupovaly k Praze a přebíraly kontrolu nad důležitými městy a místy.
- 03.00: Sovětští výsadkáři obsadili budovu vlády a zatkli jejího předsedu Oldřicha Černíka.
- 04.00: Totéž se stalo v budově ÚV KSČ, kde byl zadržen první tajemník strany Dubček.
- 04.30: Čs. rozhlasu se podařilo obnovit vysílání a dál informoval o situaci v zemi.
- 06.45: Z okupantských tanků se střílí na fasádu Národního muzea v domnění, že útočí na rozhlas.
- 07.20: Několik set lidí vytvořilo z náklaďáků a autobusů před budovou rozhlasu barikádu a rozhořel se ostrý boj. K zemi padli první mrtví, mnoho vozidel i domů na Vinohradské ulici hořelo.
- 07.45: Éterem zní hymna.
- 08.15: Prezident Ludvík Svoboda z rádia vyzval lid k zachování klidu. Pak už rozhlas obsadili ozbrojenci.
- 11.00: Sovětská tisková agentura TASS vydává prohlášení, že “vojska přijela na pomoc bratrskému čs. lidu na obranu socialistického řádu proti kontrarevolučním silám a to na základě žádosti představitelů KSČ a státu”. Těmi zrádci byli Biľak, Indra, Kapek, Švestka a Kolder.
Do listopadu 1968 se stáhly armády všech zemí vyjma sovětské, která zde 150 tisíc vojáků ponechala až do roku 1991.
Srpnové události si vyžádaly životy 108 Čechoslováků, asi 5000 lidí bylo zraněno, stovky žen rudoarmějci znásilnili. Asi 70 tisíc lidí bezprostředně po okupaci emigrovalo, čtvrtmilion dalších je následoval v dalších normalizačních letech. Většina zrádců dožila bez trestu.
zdroj: internet
Děkuji